Rozporządzenia językowe 
Józefa II dla Galicji (1780–1790)

Autor

  • Dmitrij Timofejew mgr, Instytut Slawistyki, Wydział Filozoficzny, Uniwersytet Karola w Pradze, Republika Czeska.

Słowa kluczowe:

language policy, Habsburg monarchy, Galicia, Joseph II

Abstrakt

The article aims at analysing selected legal acts concerning language policy issued by Joseph II for Galicia in the period of time between 1780 and 1790. The consequences of these acts are also described. For the Austrian authorities, Galicia – as a multilingual and multicultural region – was a challenge because there had not been any strong state authority or bureaucratic structure there even before Galicia became a part of the Habsburg monarchy. One of the biggest problems for the local officials was a very limited knowledge of the German language amongst the inhabitants of the region, therefore a number of legal actions had to be initiated to enforce the local people’s learning of the official language of the Habsburg monarchy, and yet, at the same time the languages of minorities were recognized.

Biogram autora

Dmitrij Timofejew - mgr, Instytut Slawistyki, Wydział Filozoficzny, Uniwersytet Karola w Pradze, Republika Czeska.

Slawista, studiował w Moskwie, obecnie jest doktorantem Uniwersytetu Karola w Pradze. Jego główne zainteresowania to: rozwój języka czeskiego w XVIII wieku, literatura XVIII wieku, kroniki ludowe; interesuje się także kulturą i literaturą polską oraz przekładem (przekłada z języków: czeskiego, rosyjskiego, angielskiego i polskiego). Jest autorem kilku publikacji w czasopismach oraz w tomach zbiorowych.

Bibliografia

[Kropatschek J., Hrsg.], 1785–1790, Handbuch aller unter der Regierung des Kaisers Joseph des II. für die K. K. Erbländer ergangenen Verordnungen und Gesetze in einer Sistematischen Verbindung, Wien.

Beales D., 2010, Joseph II, vol. II, Against the World, 1780–1790, Cambridge.

Bruckmüller E., 1985, Sozialgeschichte Österreichs, Wien.

Burian P., 1982, Joseph II. und die nationale Frage. Die Sprachenpolitik, „Zeitschtift für Ostforschung”, nr 31.

Burke P., 2011, Jazyky a společenství v raně novověké Evropě, Praha.

Fischel A., 1910, Das österreichische Sprachenrecht, Brünn.

Fras Z., 2003, Galicja, Wrocław.

Glassl H., 1975, Das Österreichische Einrichtungswerk in Galizien (1772–1790), Wiesbaden.

Grodziski S., 1971, Historia ustroju społeczno­politycznego Galicji 1772–1848, Wrocław–War­szawa–Kraków–Gdańsk.

Gumplowicz L., 1879, Das Recht der Nationalitäten und Sprachen in Österreich­Ungarn, Innsbruck.

Hlavačka M., 2009, „Odkud se bere všechna ta nenávist?” Byrokratizovaná komunikace v osvícenské době a její rozporné vyznění, w: Lorman J., Tinková D., red., Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, Praha.

Hledíková Z., Janák J., Dobeš J., 2005, Dějiny správy v českých zemích, Praha.

Kamusella T., 2012, The Politics of Language and Nationalism in Modern Central Europe, New York.

Kocher G., 1997, Der aufgeklärte Gesetzgeber und sein Menschenbild, w: Ammerer G., Haas H., Ambivalenzen der Aufklärung. Festschrift für Ernst Wangermann, Wien – München.

Kontler, L., 2001, Dějiny Maďarska, Praha.

Kuchařová H., Nešpor Z.R., 2007, Pastor bonus, seu idea (semper) reformanda: vzdělávání a výchova kléru pro působení ve farní správě v českých zemích v 18. a na počátku 19. století, „Český časopis historický”, nr 105/2.

Lohrmann K., 2003, Die Toleranzpolitik Josefs II. im Vergleich der einzelen Länder, w: Moravští Židé v rakousko­uherské monarchii (1780–1918), Brno.

Malý K. a kol., 2010, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha.

Maner H.Ch., 2005, Zwischen „Kompensationsobjekt”, „Musterland” und „Glacis”, w: Maner H.Ch., Hrsg., Grenzregionen der Habsburgermonarchie im 18. und 19. Jahrhundert. Ihre Bedeutung und Funktion aus der Perspektive Wiens, Münster.

Mikulec J. a kol., 2013, Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě, Praha.

Nešpor Z.R., 2004, Víra bez církve?, Ústí nad Labem.

Newerkla S.M., 2000, Odvrácená tvář habsburských jazykových zákonů v Čechách, „Čeština doma a ve světě”, nr 8/4.

Pelczar R., 2013, Uwarunkowania rozwoju szkolnictwa w Galicji w okresie lat 1772–1918, „Karpacki Przegląd Naukowy”, nr 4 (8).

Petráň, J., red., 1990, Počátky českého národního obrození: společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. Století, Praha.

Robertson R., 2012, „Das ist nun einmal slawische Sitte!” Die Bewohner Galiziens in Reiseberichten des späten 18. Jahrhunderts, w: Giersch P., Krobb, F., Schößler F., Hrsg., Galizien im Diskurs. Inklusion, Exklusion, Repräsentation, Frankfurt­am­Mein–Berlin–Bern–Bruxelles–New York–Oxford–Wien.

Röskau­-Rydel I., Hrsg., 1999, Deutsche Geschichte im Osten Europas. Galizien, Bukowina, Moldau, Berlin.

Rudnytsky I.L., 1995, The Ukrainians in Galicia Under Austrian Rule, w­: Markovits A.S. and Sysyn F.E., eds., Nationbuilding and the Politics of Nationalism. Essays on Austrian Galicia, Harvard.

Svoboda R., 2011, Arnošt Konstantin Růžička: josefinista na českobudějovickém biskupském stolci, České Budějovice.

Svoboda R., 2005, Pastores boni?, w: Svoboda R., Weis M, Zubko P., red., Osvícenství a katolická církev, České Budějovice.

Timofejew D., 2013, „…čeština ve většině okresů země je stále ještě nezbytná…” Existoval jazykový program v nařízeních Josefa II. pro země Koruny české?, „Cornova”, nr 3/1.

Tokarz W., 1909, Galicya w początkach ery józefińskiej w świetle ankiety urzędowej z roku 1783, Kraków.

Wandycz P.S., 1995, The Poles in the Habsburg Monarchy, w: Markovits A.S. and Sysyn F.E., eds., Nationbuilding and the Politics of Nationalism. Essays on Austrian Galicia, Harvard.

Pobrania

Opublikowane

2020-11-03

Jak cytować

Timofejew, D. (2020). Rozporządzenia językowe 
Józefa II dla Galicji (1780–1790). Postscriptum Polonistyczne, 15(1), 59–72. Pobrano z https://trrest.vot.pl/ojsus/index.php/PPol/article/view/10233